Jak zdravé jsou sociální sítě pro naši mysl?
Díky nim jsme vždy v obraze, neustále v kontaktu se svými blízkými a vždycky zabaveni. Sociální sítě jsou dnes již zkrátka běžnou součástí každodenního života a těžko bychom si zvykali na svět bez nich. V posledních týdnech, které jsme během pandemie strávili doma, byly právě sociální sítě to, díky čemuž jsme byli ve spojení se světem tam venku. Jakým způsobem ale může neustálé připojení k online světu skrz sítě působit na naši mysl? Podívali jsme se na to, jak mohou sítě škodit, a kdy nám naopak pomáhají.
Nekonečné scrollování a role dopaminu
Určitě to znáte, něco na vaší zdi na Facebooku a Instagramu vás zaujme, kliknete na příspěvek, a najednou klikáte nebo scrollujete dál a dál a strávíte na síti mnohem víc času, než jste původně zamýšleli. Je to ale celkem normální jev, sociální sítě se totiž stále vyvíjejí a zdokonalují tak, aby udržely co nejvíce naší pozornosti, lépe řečeno, aby ve vašem mozku dokázaly vyplavovat co nejvíce dopaminu.
Dopamin, jinými slovy hormon štěstí, funguje jako jakási „odměna“ pro mozek. Tento hormon se například vyplavuje i během hraní hazardních her nebo při užívání drog, stejně tak jako ve chvíli, kdy vám přijde zpráva nebo dostanete další „like“. A pokud tyto „odměny“ náš mozek dostává pravidelně a snadno, vytvoří si návyk. Tzv. systém odměn je založený na tom, že při určité aktivitě mozek pocítí jakýsi pocit úlevy od pocitu chtíče nebo bažení. A právě ono bažení, chuť si opět otevřít danou aplikaci nebo si pustit další video, nás vede k určitým činnostem, přestože o nich víme, že nejsou nutně prospěšné nebo zdravé. Naše mysl si tedy například mobilní telefon nebo danou sociální síť vyhodnotí jako něco, co nám navozuje příjemné pocity, tu zmíněnou úlevu od pocitu chtíče, a proto se k nim chceme neustále vracet. A to i přesto, že nám berou spoustu času i energie.
Ztráta soustředěnosti, FOMO i deprese
Vývoj sociálních sítí a smartphonů, které nás spolehlivě upozorní na každou novou zprávu, „like“ nebo reakci, má ale i důsledky na naši mysl. Princip sociálních sítí totiž vede k tomu, že máme „zdroj odměn“ neustále při ruce. Na rozdíl od jiných návykových látek nebo aktivit jsou navíc sítě na první pohled zcela neškodné. Neustálé připojení k sítím mimo jiné vede k poruchám soustředěnosti a sníženým schopnostem multitaskingu. Jsou zdrojem nepřetržitého rozptýlení, a to vede nejen k tomu, že na sítích často trávíme delší čas, než bychom chtěli, ale také se nám hůře soustředí ve chvílích, kdy bychom měli všechny ostatní vjemy vypnout.
Pocit nekonečného feedu, automaticky se zobrazující videa po dohrání toho prvního nebo nekonečno událostí, které se zrovna konají v našem okolí vedou k tzv. FOMO (Fear of missing out), tedy k pocitu strachu, že nám něco na sítích unikne. Tento strach vede k neustálé potřebě být online a ke stavům úzkostí, pokud online nejsme. Podle výzkumu z Bergenské univerzity tak až 73 % respondentů zažívalo úzkost ve chvíli, kdy nemohli nalézt svůj smartphone, tedy být neustále „u zdroje“.
Větší užívání sociálních sítí také podle studií koreluje s větší emoční nestabilitou, s pocity samoty i předpoklady k depresím. Jak ukázala komparativní studie od Child Mind Institute, to může souviset hned s několika aspekty. Jedním z nich je například velmi komparativní prostředí sociálních sítí a snaha o dokonalost. Uživatelé jsou pak více kritičtí sami vůči sobě, a to v extrémních případech může vést k úzkostem i depresím. S velkou mírou sebekritiky je spojován především Instagram, který je založen pouze na vizuálním obsahu. Dalším aspektem častého užívání sociálních sítí je spánková deprivace způsobena sledováním mobilní obrazovky před spaním. Právě spánková deprivace zhoršuje jak fyzické, tak i duševní zdraví. Podle výzkumu #StatusOfMind pak lidé, kteří na sítích jako je Facebook, Instagram nebo Twitter tráví více než 2 hodiny denně, jsou náchylnější k depresím a úzkostem.
Sítě jako prostředník pomoci
Jakkoliv ale sítě mohou našemu duševnímu zdraví škodit, stejně tak mu mohou i pomáhat. Jednou z výhod sítí je například to, že se psychologické poradny a další podobné služby, které se zaměřují na duševní zdraví, přesunuly do online prostředí, a již nejsou vázány na osobní setkání. Vyhledání psychologické podpory je často spojena s ostychem, strachem, nejistotu nebo může být léčba vnímána jako tabu. Sociální sítě tak mohou zjednodušit léčbu nebo mohou pomoci začít s léčbou těm, kteří pomoc potřebují, ale kvůli ostychu či dalším důvodům by ji osobně tak snadno nevyhledali. Na druhou stranu se díky sítím stanou samozvanými experty mnozí, kteří na to nemají kvalifikaci. Právě v otázce zdraví je proto o to důležitější se přesvědčit, že se jedná o opravdové odborníky.
Pozitivní vliv online komunity
Dalším pozitivním aspektem sítí je to, že umožňují lidem navzájem sdílet vlastní zkušenosti a pocity s ostatními, aniž by nutně museli odhalit svoji identitu. Zároveň mnoho lidí může díky různým skupinám, diskuzím a fórům nalézt výpovědi jiných, se kterými se ztotožňují, a které jim mohou pomoci se vyrovnat s vlastními těžkostmi. Výzkumy ukazují, že právě proces, kdy se jedinec seznamuje s tím, že i ostatní mají stejné zdravotní problémy, mu značně zlehčuje léčbu vlastních problémů.
Online komunita obecně může také pomoci těm jedincům, kteří se ve svém bezprostředním okolí nesetkali s pochopením, a online svět jim ho naopak umožňuje. To platí především pro jedince z minoritních skupin, kteří jsou v běžném životě společností diskriminováni. Podle výzkumu #StatusOfMind sítě mají také pozitivní vliv na sebevyjádření a utváření vlastní identity.
Ať už máte pocit, že vám sítě spíše pomáhají nebo spíše škodí, vždycky platí pravidlo „vše s mírou“. Jak rádi říkáme ve Zvol si info, sociální sítě jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. A na to bychom nikdy neměli zapomínat.
Marijana Šutová
Josefina Knollová
