O sociálních sítích jsme už napsali mnoho. V čem jsou dobré i v čem mohou škodit. Pro odlehčení si dnes ukážeme jen jejich oblíbenost a počty aktivních uživatelů. Poslední čísla předestřená webem www.statista.com ukázala, že se poměr sil oproti roku 2018 až tolik nezměnil.
Sociální síť Facebook se svými 2,41 miliardami alespoň jednou za měsíc aktivních uživatelů je stále neporazitelným lídrem a to přes všechny kauzy týkající se úniků dat. Pro úplnost dodejme, že Facebook je první sociální sítí na světě, která překonala právě onu magickou hranici 1 miliardy alespoň jednou za měsíc aktivních uživatelů.
Na druhém místě je sociální síť YouTube se 2 miliardami alespoň jednou za měsíc aktivních uživatelů, avšak bude zajímavé sledovat, zda s tímto číslem dokážou v roce 2020 zahýbat takoví „konkurenti“ servírující obdobný obsah jako je Netflix, AppleTV či Disney+.
Aplikace Instagram, která byla primárně určena pro sdílení fotografií měla 1 miliardu aktivních účtů měsíčně, což stačilo na šestou pozici v žebříčku.
https://www.statista.com/statistics/272014/global-social-networks-ranked-by-number-of-users/
Sociální sítě umístěné v žebříčku na předních pozicích jsou obvykle k dispozici ve více jazykových mutacích a umožňují tak svým uživatelům spojit se s přáteli nebo jinými uživateli i přes geografické, politické nebo ekonomické hranice. V současné době užívá aktivně sociální sítě přibližně 2 miliardy uživatelů internetu a do budoucna se očekává, že tato čísla ještě porostou, neboť zvyšující se trend užívání mobilních zařízení činí jejich užívání prakticky kdekoliv.
Pojďme se podívat na výše uvedená čísla v krátkém videu napříč časem. Rozdíly v číslech různých zdrojů uvádějících podrobné statistiky hledejme v metodách zpracování. Někteří počítají aktivní připojení k dané sociální síti alespoň jednou za měsíc, jinde postačí pouze počet uživatelských účtů. Každopádně všechny metody jsou dále zkreslovány samotnými uživateli, kteří aktivně využívají několik účtů na jedné sociální síti, dále mnoho účtů je zakládáno jednoúčelově (např. pro seznámení nebo páchání trestné činnosti) a nebo se již začínají množit účty, které zůstaly po uživatelích, kteří již zemřeli.
Bylo by rovněž škoda nepostřehnout rozmanitost uvedených sociálních sítí. Od profilově založených jako je např. Facebook, VK, přes obsahově zaměření jako např. YouTube, Instagram, až po mikroblogovací jako je např. Tumblr nebo Twitter. Mnoho dřívějších jednoúčelových webů či aplikací se dnes rovněž stává plnohodnotnými sociálními sítěmi – videoportál YouTube je dnes druhou nejužívanější sociální stí a nelze nepostřehnout chvost žebříčku se sociální sítí Pinterest, která historicky začínala pouze jako jednoúčelový web.
Většina sociálních sítí s více než 100 miliony uživatelů pochází ze Spojených států, ale evropské služby, jako jsou VK nebo čínské sociální sítě Qzone a Renren těží zejména ve svých oblastech kvůli místním souvislostem a obsahu.
Vzhledem k neustálé přítomnosti sociálních sítí v životě jejich uživatelů mají rozhodně silný sociální dopad. Dalo by se konstatovat, že mnoho uživatelů polovinu svého života žije prakticky na sociálních sítích. Z tohoto důvodu je třeba dbát na svou digitální identitu a s ní spojenou digitální stopu, která se dá lehce zneužít.
Zdroj obrázků: Pixabay.com
