Sexting. „Psaní o sexu“. Fenomén, do kterého patří rozesílání a tvorba materiálu (nečastěji fotografií a videí) s erotickým podtextem. Sexting se stal běžnou součástí námluv i samotného vztahu nejen dospělých, ale i náctiletých. Samotní teenageři vědí, že pokud takový materiál pošlou, vytvoří na druhé straně vzrušení a zájem. Proto to, jak sami uvádějí, dělají. Některé z nich naopak ani nenapadne, že by výměnou fotek intimních částí těla dělali něco nepatřičného. Jakou zpětnou vazbu nám to dává? Zanedbáváme sexuální výchovu v kontextu virtuálního světa. Je tedy potřeba to napravit.
Období dospívání je období náročné i pro samotného puberťáka. Mění se fyzicky i psychicky. Odděluje se od rodiny a snaží se někam patřit. Vytváří si sebevědomí, sebehodnotu, hranice. V tomto období zejména díky zpětné vazbě od okolí. Proto jsou pro puberťáka tak důležité lajky. Je to vývojově zcela přirozené. Představy rodičů o tom, že by jejich dítě mělo mít sebevědomí nezávislé na tom, co říká okolí, jsou sice správné, ale do takového bodu jedinec teprve musí dojít. Součástí tohoto procesu je i stav, kdy dospívající neustále řeší, co si o nich myslí druzí. A virtuální svět rychlou zpětnou vazbu nabízí. Mladiství velmi rychle zjistí, že sexy fotografie pozitivní zpětnou vazbu zajistí vždy, více a rychleji, než běžná fotka. Není tedy divu, že nestojí tolik úsilí je k vytvoření takového materiálu přemluvit. Nebo je to samotné přirozeně napadne. Spousta takto vytvořeného materiálu bývá dílem okamžiku, náhody. Je zbytečné se nad tím pohoršovat. Mozek jedince v tomto věku prochází velkými změnami a díky tomu občas mívá kritické myšlení výpadky. Buďme k nim tedy shovívaví. Což ovšem neznamená, že nás to za ně zbavuje odpovědnosti.
Největší riziko sextingu spočívá v digitální stopě. Tedy faktu, že co se do virtuálu jednou dostane, to už má svůj vlastní život a může se to jedinci vrátit nečekaným způsobem. Ovšem materiál pořízený dítětem, může za určitých podmínek zamávat i životem jeho rodičů, konkrétně s jejich kariérou. Proč?
Pokud mladiství mladší osmnácti let vytvoří materiál, který bude splňovat znaky dětské pornografie, může být souzen za tvorbu, šíření a držení dětské pornografie. Ačkoliv mladiství od 15 let mohou vést sexuální život jako dospělí, pokud se u něj budou fotit nebo natáčet, nebo o něm budou explicitně blogovat, pak podle trestního zákoníku mohou být souzeni za výše uvedené paragrafy. Je pak jedno, že jsou spolu ve vztahu a brzy jim bude 18. Je to stále něco, co odporuje zákonu. Je-li jeden z partnerů starší osmnácti let, může být souzen za ohrožování výchovy dítěte. Rada? Věnujte se sexu, ale vynechte jeho dokumentaci, dokud nejste plnoletí.
Ne každý materiál samozřejmě znaky dětské pornografie splňuje. Nicméně už samotné riziko digitální stopy a následné zneužití materiálu, by mělo být dostatečně varovné. Pokud takový materiál jedinec používá v rámci námluv, může být v rámci odmítnutí veřejně vystaven a ponižován. Pokud je takový materiál pořizován v rámci vztahu, může být zneužit po rozchodu. Mluvíme o tzv. „revenge porn“, tedy „porno pomstě.“
Materiál odpovídající sextingu někdy dítě tvoří pod nátlakem partnera, okolí, predátora, nebo dobrovolně za účelem zisku, jako snadnou brigádu. Co s tím?
Výchova k sexualitě a intimitě začíná již v útlém věku. Již v době, kdy se dítě učí říkat ne, učíme ho vyznat se ve svých potřebách, v tom, co se mu líbí a nelíbí, v tom, kdo na něj může sahat a kam. Pokud toto období dobře zvládneme, máme ulehčenou práci v období dalším. Dítě vedeme k intimitě jak v reálném světě, tak ve světě virtuálním. Učíme ho, co a jak fotit a nefotit. Zeptat se na svolení, pokud chce fotit jiné lidi. Učíme ho, že některé fotky si fotíme jen pro sebe, některé můžeme ukazovat svým blízkým. A některé mohou vidět i známí. Učíme ho empatii vůči sobě i druhým. Jak se dítě stává větším, učíme ho partnerství a respektu. Samozřejmostí by měl být respekt k „NE“. A to jak ve vztahu k okolí, tak ve vztahu k němu samotnému. Jako rodiče byste v tomto směru měli jít příkladem. Pokud Vám tedy dítě hranice nastaví a například nechce, abyste mu bez jeho svolení prohlíželi fotografie v telefonu, respektujte to. Je vhodné dospívající seznámit s tím, že pokud například v telefonech chtějí mít materiál, který je citlivý, je vhodné jej zašifrovat.
V neposlední řadě je dětem vhodné připomenout, že pokud budou chtít fotit někoho bez jeho souhlasu, nebo takový materiál šířit dál, porušují zákon na ochranu osobnosti.
Sexting sama o sobě není aktivita, která by byla závadná. Závadné může být to, jak takový materiál může být zneužit. Není důvod ji odsuzovat, nebo dospívající kvůli tomu ponižovat. Jako dospělí bychom je měli včas edukovat, jaká rizika sebou nese, a hlavně je dobře a včas vychovávat k hranicím, intimitě, partnerství a schopnosti říci a respektovat „NE“.
Zdroj obrázků: Pixabay.com
