Hate speech, česky nenávistné projevy, šíří a podněcují nenávist ke skupinám lidí. Důvodem může být rasa, náboženství, etnicita a mnoho dalšího. Na sociálních sítích je to téměř na denním pořádku. Ale pozor, nenávistné projevy vůči skupinám osob mohou být klasifikovány jako trestný čin (§ 356 trestního zákoníku). „Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.”[1] Zároveň by se trestní sankce měly používat jako krajní řešení a po celou dobu je třeba udržovat rovnováhu mezi bojem proti nenávistným projevům na jedné straně a zajištěním svobody projevu na straně druhé.[2] Zákaz hate speech je samozřejmě zásahem do svobody projevu, a je třeba posuzovat jednotlivé případy s velkou opatrností. Od toho však máme soudy.
Mimo to jsou ale nenávistné projevy také v rozporu se zásadami užívání všech sociálních sítí. Například na Facebooku může každý z nás takový příspěvek nahlásit a sociální síť jej prověří, a poté případně smaže. Nenávistné projevy však nemusí zůstat jen na sociálních sítích, ale mohou podněcovat k násilí v reálném životě.
A kdo takové komentáře a příspěvky píše? Organizace Člověk v tísni sbírala v roce 2015 dva měsíce data pro analýzu uživatelů Facebooku. Nejvíce zkoumali souvislost s tématy islám a migranti. „Demografický profil „řadového“ producenta nenávistných projevů na téma migrace či islámu se dá shrnout následovně. Více než dvě třetiny producentů hate speech tvoří muži. Producenti hate speech se rekrutují z věkové kategorie cca 35–50 let, mladší lidé jsou mezi nimi zastoupeni spíše výjimečně. Nelze u nich určit specifické regionální zakotvení. Mnozí z nich mají středoškolské či vysokoškolské vzdělání technického či ekonomického zaměření.“[3]
Server hatefree.cz zveřejnil dokonce menší seznam stránek či profilů na Facebooku, které jsou na předních příčkách v šíření nenávisti vůči přistěhovalcům (https://www.hatefree.cz/blo/analyzy/1049-analyza). S tématem hate speech je neodmyslitelně spojena také anonymita. Představte si, že by ten stejný člověk, který šíří nenávistné komentáře, měl předstoupit před onu skupinu lidí, kterou ponižuje, a vše jim říct do očí. Co myslíte, řekl by to úplně stejně jako ve svém komentáři? Pravděpodobně ne. Je to právě anonymita a virtuální prostor, které nenávistné chování často podněcují.
Nina Krausová
Josefina Knollová
