Abychom počítači řekli, co od něj potřebujeme, používáme vstupní zařízení. Ale jak je vlastně máme správně používat? Jako první si řekneme, jak vypadá taková myš a jak se s ní pracuje.

Každá správná myš má dvě velké uši, dvě oči, růžový čumáček s vousky, dlouhý ocásek a … No tak dobře. S živou myškou pracovat nebudeme, ta by nás akorát pokousala, ale té počítačové se dost podobá.

Počítačová myš je oválná krabička, ve které jsou schované elektronické součástky, a k počítači může být připojena kabelem nebo vzduchem. Pokud je připojená vzduchem, tedy bezdrátově, musíme ji s počítačem propojit. S myší se může dodávat taková malá kostička, která se do počítače zasune a přijímá signál z myšky, který předá počítači. Některé myšky jsou i bez kostiček. Ty se pak připojují pomocí technologie bluetooth, kterou najdeš také v mobilu nebo sluchátkách.

Abys mohl pohybovat kurzorem po obrazovce (šipkou), musí myš vědět, jak se pohybuje po stole. Starší myši měly v sobě kuličku, kterou se pohyb přenášel přes ozubená kolečka a kabelem až do počítače, který tak zjistil, o kolik se myš posunula doprava nebo doleva a nahoru nebo dolů. Novější myši již kuličky nemají. Místo kuliček se poloha určuje pomocí LED diod a speciálních čipů, které fotí vše pod myší a podle fotek poznají, o kolik a kam se myš posunula. To vše zjistí, než bys řekl švec, a tak se i šipka na monitoru pohybuje stejně rychle, jako tvoje ruka s myší po stole. Že nevěříš? Jen si to vyzkoušej 😊

Pokud kurzorem najedeš na nějakou ikonku a chvilku počkáš, zobrazí se ti bublinka s informacemi. Když si ve složce najedeš na obrázek, zobrazí se ti bublinka s jeho velikostí, typem nebo datem změny. Ale pozor, tyto bublinky se nezobrazují všude. To bys někdy také mohl čekat, než zestárneš 😊

Pouze pohyb kurzoru nám ale nestačí. Jak tedy označíme nějakou hru, kterou chceme spustit? K tomu slouží tlačítka. Každá správná myš má dvě tlačítka – levé a pravé, a kolečko. Když máme myš lepší, například herní, tak tlačítek může mít i více, dokonce si můžeme nastavit, co se bude dít, když je zmáčkneme. Nám zatím bude stačit, když se seznámíme s těmi hlavními.

Nejčastěji budeš používat levé tlačítko. Tímto tlačítkem volíme jednotlivé možnosti, potvrzujeme vybrané věci, prostě klikáme na tlačítka. Abychom si něco otevřeli nebo vybrali, musíme použít dvojklik. To znamená, že dvakrát rychle za sebou zmáčkneš levé tlačítko, aniž bys myškou pohnul. Pokud budeme levé tlačítko držet a zároveň se posuneme myší po stole, můžeme označit text, obrázky nebo ikony na monitoru. Že nevěříš? Tak si to zkus na ploše počítače. Na kterémkoli místě stiskneš levé tlačítko a pokud ho budeš držet a posouvat myškou, bude se za ní tvořit modrý obdélník. A pokud přejedeš přes nějakou ikonu (obrázek), označí se i ten. Když tlačítko zase pustíš, všechny přejeté ikony budou označené. Pak stačí kliknout na prázdné místo a označení zmizí. No není to kouzlo?

Pravé tlačítko myši je takové kouzelné. Když ho zmáčkneš, ukáže se ti kontextová nabídka, tedy nabídka možností, které na daném místě můžeš udělat. Když jím klikneš na ikonu, budeš ji moci třeba přejmenovat, odstranit nebo si o ní zjistit více informací. Na prázdném místě plochy se nám zobrazí nabídka, ve které můžeme vytvořit novou ikonu nebo seřadit ikony, které na ploše už jsou. Tato nabídka se změní také v různých programech, jako jsou textové editory nebo internetový prohlížeč. O tom si ale povíme až dále.

Poslední součástí myši je kolečko. Kolečko slouží k tzv. scrollování. To znamená, že můžeme stránku posouvat nahoru a dolů a nemusíme u toho držet levé tlačítko. Prstík se nám tím neunaví, ale naopak protáhne, takže si i trošku zacvičíme. Kolečko může sloužit také jako tlačítko. Když ho zmáčkneme a popojedeme myší, zobrazí se nám šipky, ve kterých můžeme danou stránku posouvat. U textů to bude většinou jen šipka nahoru a dolů, ale u velkého obrázku se můžeme pohybovat do všech stran.