Když se staneme rodiči, studujeme a pročítáme si vše, co by pro nás mohlo být užitečné. Například správné techniky kojení, jaké příkrmy podávat a kdy s nimi začít. Jaké první botičky koupit, zaměřujeme se na výběr dobré školky a mohla bych pokračovat celou řadou dalších příkladů. Spousty zážitků ze života našich ratolestí sdílíme na různých sociálních sítích, aby se mohla podívat babička s dědečkem, tetička se strýčkem i kamarádi ze školních let, kteří bydlí na druhém konci republiky. Využíváme k  tomu nejrůznější prostředky jako jsou Skype, Facebook, Instagram nebo Rajče.

Začneme zveřejňovat fotografie už v průběhu těhotenství, pokračujeme porodem (SDÍLET), nejlépe i s fotkou rodného listu (SDÍLET), zachytíme první koupání ve vaně s určením polohy (SDÍLET), přebalování od babičky (SDÍLET), první lezení v létě na trávě (SDÍLET), první koupání v bazénu (SDÍLET), první krůčky (SDÍLET), první oslava narozenin (SDÍLET), první dovolená u moře (SDÍLET) a pokračujeme do školkového období, kde přeci musíme vyfotit našeho broučka před vchodem do školky (SDÍLET). Ve školce si dítko najde první kamarády, tak je všechny i se jmény musíme zvěčnit a zveřejnit, aby to přeci všichni viděli! Po nástupu do školy pokračujeme ve stejném duchu, jen musíme každý rok měnit třídu, aby bylo jasné jak nám dítko roste.

Jelikož některé sociální sítě mají například všechny nově vytvořená alba automaticky nastavená jako veřejně dostupná, dostane se ke zveřejňovanému materiálu kdokoliv. Takový pozorovatel má nejen snadný přístup k informacím o dítěti, ale disponuje rovněž dostatečným množstvím validních informací.

Ví v jaké porodnici se dítko narodilo, jako bonus zná míry a váhy, a pokud má štěstí, ví rovněž i rodné číslo. Bydliště už zná z doby těhotenství. Kam jezdí na chaloupku a k babičkám. Později se dozví, jakou školku dítko navštěvuje, jaké má záliby a kdo jsou jeho kamarádi. Ve školních letech je pak pro pozorovatele velmi jednoduché vytvořit si profil celé rodiny.

Zdroj: https://www.rajce.idnes.cz/.

Jak moc je toto lákavé právě pro takovéto pozorovatele nechci raději ani domýšlet.

Nedávno jsem narazila na profil rodičů, kteří tímto způsobem sdíleli celé dětství své dcerky. Alba byla „krásně“ přehledná a strukturovaná, označená daty s událostmi, které se v životě holčičky odehrávaly. Třeba první koupáníčko, nasazení prvních rovnátek nebo video z prvního gymnastického vystoupení. Lze pouze hádat, kolik spolužáků této holčičky tyto důvěrné fotografie a informace k jednotlivým životním etapám našlo a zná je. Veškeré tyto informace byly snadno dohledatelné pod jejím jménem. Dnes je dívenka dospělá a má už svůj vlastní život, ovšem ten dětský je na Internetu zvěčněn navždy.

Závěrem bych ráda na rodiče apelovala, aby přemýšleli nad informacemi, a důkladně zvážili, jaké fotografie, které o sobě a svých ratolestech zveřejňují. Nikdy nemůžeme vědět kdo a za jakým účelem má k fotografiím přístup a používá je.

Dbejme tedy na soukromí nejen naše, ale především i našich dětí.