Termín netolismus (příp. netholismus) lze vysvětlit pojmem závislost – v tomto případě závislost na virtuálních drogách, mezi které můžeme zařadit sociální sítě, počítačové hry, různé internetové služby, ale i užívání samotných zařízení jako např. mobilní telefon, televize apod. Takto závislou osobu označujeme slovem netholik.
Pojem droga – virtuální droga – je uveden záměrně, neboť je-li pojem návyková látka nahrazen za návykový proces, je snazší spatřit podobnost obou světů: pro neustálou potřebu sledovat nové statusy na Facebooku, nutkavost odpovídat přátelům na zprávy nebo netrpělivě čekat na jejich odpověď, sledovat displej telefonu, zda nepřišla nějaká zpráva, i bez notifikace zanedbávat své potřeby a povinnosti – tyto potřeby nalezneme i u osoby závislé na návykových látkách.
Netolismus v pojetí závislosti na virtuálních drogách nebyl do současné doby oficiálně uznán ani diagnostikován, avšak v prostředí psychologů se dostává do popředí zájmu. Obecně se však dle dostupných pramenů psychologové neshodli na skutečnosti, zda lze závislost na internetu (a dalších virtuálních drogách) měřit, resp. zda vůbec existuje. Přesto lze dohledat mnoho studií, které uvádějí přesná procentuální čísla osob postižených netolismem v rámci zkoumaného vzorku osob. Způsob diagnózy však povětšinou není uveden. Přesnost takové studie je tedy diskutabilní. Z praxe jsou však známé případy netoliků, kterým jejich závislost změnila život nebo dokonce život vzala.
I přes tyto případy z praxe však mnozí rodiče této hrozbě nevěnují dostatečnou pozornost. Ponechávají své děti nekontrolovaně napospas virtuálnímu světu v podobě časově nadměrného užívání počítače, tabletu nebo mobilního telefonu. Často si neuvědomují rizika takto dovoleného chování dětí, stejně jako skutečnost, že sami mohou být netolikem, aniž by museli tento pojem znát. V případě muže netolika se závislost nejčastěji projevuje v nadměrném hraní počítačových her a sledováním pornografie, v případě ženy netoličky se tato závislost nejčastěji projevuje nadměrným užíváním sociálních sítí a internetových diskusních fór.
Dítě, které nenalezne zábrany k nadměrnému užívání informačních a komunikačních technologií ve svém rodiči – vzoru (který doufejme sám netolismem netrpí), takové zábrany nalézá velmi těžko (spíše vůbec) a snadněji netolismu podléhá. V kombinaci s nedostatkem životních zkušeností, naivitou, důvěřivostí, neopatrností a neznalostí zásad bezpečného užívaní internetu a komunikace na něm se tak lehce může stát obětí virtuálního predátora.
Pokud k výše uvedeným atributům dále doplníme dítě, které těžce navazuje přátelské vztahy, je introvertní, je sociálně vyloučeno z okruhů školních i mimoškolních vrstevníků, propadá netolismu velice snadno. Ve virtuálním světě je navazování přátelství mnohem snazší, pocit sounáležitosti okamžitý a zažívat úspěch v podobě „lajků“ a pochvalných komentářů na sociálních sítích může i ten největší „outsider“. Virtuální život je prostě snazší, ale zabere mnoho hodin strávených ve virtuálním světě. V tomto případě je však na místě hovořit o patologickém netolismu spočívajícím v prohlubování asociálního chování jedince. Neúspěchy v reálném životě jsou kompenzovány v tom virtuálním, čímž se nadále prohlubuje ona propast dělící tyto dva životy. Z tohoto důvodu je kontrola a případný zásah rodičů prakticky nezbytný.
Druhy netolismu
ZÁVISLOST NA VIRTUÁLNÍ SEXUALITĚ
Kompulzivní používání webových stránek pornografického zaměření.
ZÁVISLOST NA VIRTUÁLNÍCH VZTAZÍCH
Nadměrné věnování se virtuálním vztahům (online seznamky, sociální sítě).
INTERNETOVÉ KOMPULZE
Např. hraní online her, internetové nakupování, internetové sázení, virální videa atd.
PŘETÍŽENÍ INFORMACEMI
Např. nadměrné surfování nebo nadměrné hledání v databázích.
ZÁVISLOST NA POČÍTAČI (MOBILNÍM TELEFONU)
Nadměrné využívání počítače – zejména nadměrné hraní her.
(podle K. Young, 2004, doplněno autorem)
Znaky netolismu?
Netolismus, stejně jako další behaviorální závislosti, obsahují 5 základních komponent závislosti (Griffiths a další):
VÝZNAČNOST
Určitá aktivita se stane nejdůležitější v životě člověka a začíná ovládat jeho myšlení, cítění a chování.
ZMĚNY NÁLADY
Změny nálady v důsledku zapojení se do určité aktivity, které mohou být vnímány jako vyrovnávací strategie za účelem uklidnění se.
TOLERANCE
Proces, při kterém je nutno stále více aktivity k dosažení předchozí míry uspokojení. V praxi tedy např. roste délka času tráveného online.
ODVYKACÍ SYMPTOMY
Ukončení či omezení aktivity se projevuje abstinenčními symptomy.
RELAPS
Tendence opakovat dřívější vzorce závislostního chování.
Jak poznám, že se již může jednat o netolismus?
Odpovědět si na tuto otázku je vcelku jednoduché, neboť ji lze odvodit od ostatních závislostí. V tomto případě jsou nosnými znaky zejména neschopnost jedince mít kontrolu nad svým užíváním internetu – zejména jeho nadužíváním a změny nálady v případě nemožnosti jej užívat (Shapira, Goldsmith, Keck, Khosla, & McElroy, 2000). Tyto jsou již zahrnuty v obecných příznacích netolismu:
Ztráta kontroly nad časem
zvyšuje se tolerance, brzké vstávání či naopak ponocování z důvodu potřeby být online
Psychické projevy
pocit prázdnoty, když člověk není u počítače či mobilu, rostoucí nervozita a neklid, když člověk nepoužívá počítač delší dobu, přemýšlení o počítači, když ho člověk zrovna nepoužívá, zatajování informací o závislosti, počítač/mobil jako únik od osobních problémů atd…
Psychosociální projevy
narušení vztahů s rodinou, ztráta dřívějších přátel
Projevy spojené s prací
méně vykonané práce, zanedbávání učení, zhoršující se prospěch
Nomofobie – moderní fobie
Nomofobie (angl. Nomophobia – zkratka z „no mobile phobia“), ač by se nemuselo zdát, s netolismem úzce souvisí, zejména podstatou v závislosti na mobilním telefonu.
Uvádí se, že se jedná o jednoho z velkých stresorů konce 20. a počátku 21. století, při kterém postižený jedinec trpí strachem ze ztráty mobilního signálu, tj. např. z nedostatečného pokrytí v některých oblastech (na horách), vybití baterie či ztráty samotného telefonu apod.
Dle vyjádření odborníků může nomofobie postihovat až 53 % všech uživatelů mobilních telefonů.
Příběhy
Zabití dítěte
Dvaadvacetiletá matka Alexandra V. Tobias z amerického města Jacksonvill v roce 2010 opakovaným třesem a úderem do hlavičky usmrtila své tříměsíční dítě, když ji svým neustálým pláčem vyrušovalo při hraní hry Farmville na sociální síti Facebook. Původní článek
50 hodin hraní Starcraft, pak smrt
Hráč Lee Seung Seop z Jižní Korey v roce 2005 zkolaboval po 50 hodinách hraní hry Starcraft vyčerpáním a po převozu do nemocnice zemřel na srdeční selhání. Původní článek
Zastřelil svou matku
Tehdy sedmnáctiletý Daniel Petric v Ohiu v USA v roce 2007 zastřelil svou matku a svého otce postřelil v záchvatu vzteku, když mu vzali jeho oblíbenou hru Halo 3. Právníci Daniela v prohlášení uvedli, že se nacházel ve velikém stresu poté, co utrpěl zranění na snowboardu a po dobu jednoho roku se nacházel v domácím léčení a kromě sledování televize a hraní počítačových her nemohl nic jiného dělat. Hraním údajně trávil až 18 hodin denně. Původní článek
